Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Koncepce Společného evropského domu M. S. Gorbačova
Stejskalová, Jana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Tato bakalářská práce "Koncepce Společného evropského domu M. S. Gorbačova" analyzuje proevropsky orientovanou myšlenku sovětské zahraniční politiky, která vešla ve známost v polovině 80. let. Šlo o koncept mírové vize a nové otevřenosti Sovětského svazu vůči politice Spojených států amerických a Západu v době studené války. Toto období se vyznačovalo vzájemnou nedůvěrou dvou ideologicky odlišných bloků a reálnou hrozbou jaderného konfliktu. Gorbačov nebyl jediným státníkem, který se evropskou politikou zabýval. Šíření evropských idejí má bohaté historické pozadí. Konkrétně s prvkem společného evropského domu se bylo možné setkat již v rámci zahraniční politiky Leonida I. Brežněva. O aktivní prosazování této koncepce se však zasloužil až Michail S. Gorbačov, kterému je rovněž připisováno její autorství. Tato bakalářská práce mapuje vznik, vývoj i zánik této sovětské zahraniční politiky. A to, včetně průvodních událostí a zásadních postojů západních zemí k ní. Diskutuje také důležité mezníky, které tuto koncepci zásadně ovlivnily. Kromě detailní analýzy obsahu diskutované myšlenky se práce zároveň zaobírá i jejím teritoriálním odkazem. Gorbačovův Společný evropský dům je vedle dalších důležitých aspektů neodmyslitelně spjat s pádem železné opony a s rozpadem Sovětského svazu.
Reflexe Gorbačovových reforem v deníku Rudé právo v období 1985-1990
Fara, Pavel ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce zkoumá, jakým způsobem reflektoval deník Rudé právo v letech 1985 až 1990 Gorbačovovy reformy v Sovětském svazu. Michail Gorbačov si přál transformovat sovětský model hospodářství do podoby, která by obsahovala prvky volného trhu. Dalšími jeho vizemi bylo uvedení demokratického fungování země do praxe nebo zaručení svobody slova. Západním zemím nabídl Gorbačov vlídnou tvář a jednal s nimi o odzbrojení a likvidaci jaderných zbraní. Touto iniciativou se zasloužil o konec studené války. Nikdy však Gorbačov neuvažoval o přechodu Sovětského svazu ke kapitalismu a opuštění komunistické ideologie. Komunistická myšlenka byla podle Gorbačova jediná správná a jeho reformy měly zmodernizovat sovětský systém a dál budovat socialismus. Při výzkumu v této práci byla použita metoda kvantitativní obsahové analýzy, která umožnila získat z textů Rudého práva potřebné informace. Práce také na základě odborné historické literatury popisuje, jakou úlohu měly Gorbačovovy reformy splnit a jaký byl jejich průběh. Na základě těchto poznatků pak práce uvádí důsledky reforem při rozpadu SSSR. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy byl prostudován výběr vydání deníku Rudé právo v letech 1985 až 1990 a relevantní texty byly hodnoceny dle stanovených proměnných. Nejprve proběhla u zkoumaných textů jejich identifikace a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.